Žijeme v části světa, která se obvykle vyznačuje mimo jiné i značnou humánností? Jsme tu docela lidumilové, a i když i zde panuje určitá dávka pnutí, netolerance a někdy i zášti, přece jenom se aspoň v našem bezprostředním okolí neválčí a vycházíme spolu vcelku slušně. Ovšem to, co platí v našich mezilidských vztazích, nelze tvrdit i o vztahu nás lidí k některým jiným živým tvorům. Jistě, jsou tu zvířata, která nám nevadí, ba jsou tu i ta, která jsme si oblíbili natolik, že s nimi třeba i dobrovolně sdílíme domácnost, ale současně jsou tu i tvorové, které třeba i bytostně nesnášíme, straníme se jich a možná i štítíme. A co se týká těch tvorů, kteří by nám rozhodně nechyběli, kdyby v našem okolí nežili, shodneme se určitě na drobných hlodavcích. Hlavně těch, kteří žijí volně, které nechováme.
Možná to někomu může připadnout trochu nefér, že nám vadí právě myši, potkani, krysy a podobní malí hlodavci, protože tito působí na pohled docela nevinně, ale je to tak. A to právě proto, že nevinně jenom vypadají. Jistě, nehrozí nám z jejich strany napadení a zabití, ale jinak je s nimi problémů habaděj. Když se vetřou až do našich objektů, požírají tu nebo znehodnocují naše potraviny, ničí náš majetek, a aby toho nebylo málo, mohou roznášet i hodně závažné nemoci.
A když se tedy objeví takoví hlodavci v našem okolí, likvidujeme je. Někdy to stačí amatérsky, někdy je ale třeba skutečně odborný zásah. A v tom druhém případě je ideální nasadit do boje odborníky na hubení hlodavců, deratizéry, kteří si s těmito tvory dokážou poradit nejlépe.
Ať už nám oni drobní hlodavci vadí přímo doma nebo v blízkém okolí, hlavně kolem kanálů a popelnic, je třeba s nimi zatočit. Protože jsou nám lidem jedině na obtíž. A vlastně jenom díky deratizérům dosud nebyla naše města zaplavena těmito tvory. Kterým se v naší blízkosti líbí a dobrovolně by nás sotva někdy opustili.